I když mají svěřenecké fondy ve světě dlouholetou tradici, do českého právního řádu byl tento institut včleněn až vydáním nového občanského zákoníku v roce 2014. Hlavním účelem svěřeneckých fondů je ochrana majetku, kterým mohou být peníze na bankovních účtech, ale i nemovitosti a nejrůznější movité věci.
Proč se svěřenecké fondy zakládají?
Ve světě jsou svěřenecké, nebo-li také svěřenské fondy oblíbené díky výhodnosti uplatnění z daňového hlediska, nebo při řešení dědických otázek. Jejich hlavním účelem je ochrana majetku, ovšem často slouží při podpoře útulků pro opuštěná zvířata a pro spoustu dalších charitativních a bohulibých účelů. Pro fyzické osoby může svěřenecký fond sloužit jako finanční zajištění vlastní osoby nebo i své rodiny. Například se může jednat o ochranu peněz nebo majetku před lehkovážným nakládáním některým členem rodiny, ale také třeba před exekučním řízením. Firmy mohou tohoto institutu využívat k rozdělování majetku mezi společníky a zaměstnance ve formě zaměstnaneckých benefitů.
Jak založit svěřenecký fond?
V první řadě musí zakladatel nejprve vybrat určitou část svého majetku, kterou chce do svěřenského fondu vložit. Tímto majetkem může být prakticky cokoliv od kapitálu na bankovních účtech či ve spořících fondech, přes obchodní podíly až po nemovité i movité věci. Po určení majetku musí zakladatel stanovit způsob nakládání s ním a nakonec určit správce. Úkolem správce je dbát na správné nakládání s určený majetkem a na jeho rozmnožování. Úplně posledním úkolem zakladatele je určit tzv. benefienta, tedy osobu, která jako jediná bude mít právo z daného majetku profitovat.
Osoba zakladatele
Zakladatelem svěřeneckého fondu může být jak fyzická, tak právnická osoba, tedy firma nebo nadace. Tato osoba může svěřenský fond využívat buď pro soukromé, nebo veřejně prospěšné a charitativní účely. Posuzováno z právnického hlediska lze svěřenecké fondy připodobnit k nadacím, které ovšem nenabízejí takovou variabilitu jako svěřenské fondy.
